Diagnostika

1. Při RTG zobrazovacích metodách využíváme
  1. proudu elektronů emitovaných z katody a urychlených vysokým napětím mezi katodou a anodou
  2. beta-záření vysílaného kobaltovými zářiči
  3. brzdného záření vyvolaného dopadem proudu elektronů emitovaných z anody a urychlených vysokým napětím mezi katodou a anodou
  4. fluorescence, kterou vyvolá proud fotonů po průchodu vyšetřovaným objektem
  5. záření se spojitým spektrem
2. Nevýhodou pozitronové emisní tomografie je
  1. neznalost koeficientu zeslabení fotonu
  2. poměrné vysoká dávka RTG-záření pacientovi
  3. velmi krátké poločasy pozitronových zářičů
  4. rozlišovací schopnost, která je nižší než u emisní š-tomografie
  5. nákladnost celého zařízení v důsledku nutnosti současného využití cyklotronu
3. Elektrohysterografie (EHG) sleduje
  1. činnostní potenciály žaludeční stěny
  2. evokované potenciály
  3. aktivitu povrchu mozku
  4. akční potenciály dělohy při porodu
  5. činnostní potenciály mozku při hysterii
4. Vyberte správnou odpověď:
  1. expoziční doba při RTG vyšetření se zkracuje použitím zesilovacích fólií
  2. jemnozrnnější fólie dávají obraz ostřejší, ale menší zesílení
  3. použitím pozitivní kontrastní látky se sníží absorpce záření ve vyšetřovaném orgánu
  4. použitím negativní kontrastní látky se zvýší absorpce záření ve vyšetřovaném orgánu
  5. použitím zesilovače štítového obrazu se zvětšuje jas a tím dávka záření absorbovaná pacientem
5. RTG-záření
  1. může vznikat nárazem elektronu na atom, excitací jeho elektronu, jehož návratem do základního stavu dojde k vyzáření fotonu. Toto RTG-záření má spojité spektrum
  2. může vznikat nárazem elektronu na atom kovu, excitací jeho elektronu, jehož návratem do základního stavu dojde k vyzáření fotonu. Toto RTG-záření má čárové spektrum
  3. může vznikat přeměnou kinetické energie elektronů při jejich zabrždění. Toto RTG-záření má spojité spektrum
  4. může vznikat přeměnou kinetické energie elektronů při jejich zabrždění. Toto RTG-záření má čárové spektrum
  5. může být urychleno v cyklotronu
6. Bezkontaktní termografická metoda
  1. je schopna za použití infračervené termovizní kamery změřit teplotu i nižší než je -271°C
  2. využívá toho, že každé těleso od určité teploty emituje infračervené záření, což je vyjádřeno např. Wienovým posunovacím zákonem
  3. používá detektoru infračerveného záření ve spektrální oblasti 660-820 nm
  4. vyžaduje z hlediska přesnosti registrovat také mikroklimatické podmínky (atmosférický tlak, teplota prostředí, relativní vlhkost)
  5. využívá průchodu ultrafialového záření určité spektrální oblasti detektorem s mikroelektronikou a citlivými elementy na kompenzaci různých teplotních vlivů
7. Vyberte správnou odpověď
  1. použití měkčího záření (ve smyslu používaných energií) při snímkování měkkých tkání dává větší kontrast na RTG filmu
  2. s rostoucí tvrdostí záření roste absorpce záření v kosti
  3. čím je větší ohnisko (místo dopadu elektronů na anodě) rentgenky, tím je obraz předmětu na RTG filmu ostřejší
  4. pohybová neostrost se dá omezit zkrácením expozice a správnou fixací pacienta
  5. předměty blíže rentgence se zobrazují jako větší než ty, co jsou od ní dále
8. Gamagrafie
  1. využívá možnosti snímat záření gama z radioaktivní látky v daném orgánu nebo tkáni
  2. při této diagnostické metodě prosvěcujeme organismus gama zářením obdobně jako při RTG vyšetření
  3. v této metodě se užívá scintilačních detektorů
  4. používá se při ochraně pracovníků s radioaktivním materiálem
  5. vzhledem k používání vysokých dávek záření gama se od této metody již upustilo
9. Perkuse
  1. je fyzikální akustická metoda
  2. je dechový hudební nástroj
  3. provádí se poklepem na různé části těla
  4. sleduje se zvýšení teploty pacienta po poklepu
  5. je metoda, při níž se poklepem zjišťují nervo-svalové reflexy (např. reflex Achillovy šlachy atd.)
10. Příčinou neostrostí na RTG snímku může být
  1. fotoelektrický jev
  2. Comptonův jev
  3. použití primární clony
  4. proudění vzduchu v místnosti při snímkování
  5. použití zesilujících fólií
11. V mechanismu absorpce RTG záření v tkáních se uplatní
  1. Dopplerův jev
  2. fotoelektrický jev
  3. Comptonův rozptyl
  4. Roentgenův zákon
  5. Tyndallův jev
12. Co nejlépe vysvětluje odraz ultrazvuku na rozhraních v organismu? K odrazu dochází na rozhraní objektů různých
  1. povrchů
  2. hustot
  3. rychlostí šíření zvuku
  4. skupenství
  5. akustických impedancí
13. Nejlepší rozlišovací schopnost má
  1. sonografie
  2. rentgenové vyšetření
  3. CT
  4. takto položená otázka nemá smysl
  5. scintigrafie
14. Vyšetřovací metody, při kterých pacient není zatěžován ionizujícím zářením, jsou
  1. nukleární magnetická rezonance
  2. scintigrafie
  3. echografie
  4. termografie
  5. rentgenová výpočetní tomografie
15. Rastrovací elektronová mikroskopie
  1. využívá svazku elektronů o vlnové délce řádu viditelného světla
  2. zobrazuje dobře jednotlivé struktury uvnitř buňky
  3. je založena na zpětném rozptylu elektronů dopadajících na preparát
  4. její rozlišovací schopnost je dána hustotou řádkování, počtem snímaných odrazů v 1 řádku, intenzitou a vlnovou délkou elektronů
  5. jelikož směrové rozložení počtu rozptýlených elektronů závisí na úhlu mezi dopadajícím paprskem a povrchem preparátu v daném místě, obraz preparátu vypadá stínovaně a tedy trojrozměrně
16. Termografie je metoda, která se uplatňuje
  1. při zjišťování rozložení povrchové teploty
  2. při vyšetřování periferních oběhových poruch v klidu i při zátěži
  3. při sledování farmakokinetiky látek ovlivňujících metabolismus
  4. při sledování revmatických změn kostí a kloubů
  5. v lékařské praxi jako pomocná vyšetřovací metoda
17. Klasická tomografie
  1. slouží k znázornění krevního tlaku
  2. patří mezi speciální RTG vyšetřovací metody
  3. slouží k zobrazení určité tkáňové vrstvy v hloubi těla
  4. využívá se například v diagnostice k určení velikosti a hloubkového uložení chorobných ložisek
  5. je metoda umožňující prostorovou rekonstrukci čtyřrozměrných objektů
18. Gamagrafie
  1. je vyšetřovací metoda sledující pohyb a distribuci určité látky, která je obyčejně značkována gama zářičem
  2. je vyšetřovací metoda, při které je pacient ozářen gama zářičem a potom se detekuje radioaktivní odezva tkání
  3. k detekci gama záření se užívají obvykle scintilační detektory
  4. se nazývá také scintigrafie
  5. metoda sledující pohlcování gama záření různými tkáněmi organismu
19. Při diagnostice ultrazvukem
  1. se využívá absorpce ultrazvuku na rozhraní dvou prostředí
  2. se využívá různé akustické impedance tkání
  3. se prakticky využívají frekvence až do 50 MHz
  4. je absorpce ultrazvuku v plynech mnohem nižší než v kapalinách
  5. dochází na členitých plochách k vyššímu odrazu než na hladkých
20. Patologické srdeční šelesty
  1. vnímáme jako vyšší zvuk
  2. mají frekvenci 50 až 80 Hz
  3. se zjišťují fonokardiografií
  4. mají frekvenci 200 až 500 Hz
  5. vnímáme jako nižší zvuk
21. Scintigrafie
  1. využívá interní zdroj záření
  2. vystavuje pacienta řádově 10-krát menší radiační zátěži než RTG-vyšetření
  3. je důležitá při určování morfologie
  4. je zcela závislá na výběru specifických radionuklidů
  5. pomáhá určit funkci orgánů
22. Mezi diagnostické metody nepatří
  1. EKG
  2. periostální apozice
  3. výpočetní tomografie
  4. skiatomie
  5. elektrotribologie
23. Při dopplerovském vyšetření získáme informaci o
  1. pohybu jedné označené krvinky
  2. množství proteklé krve
  3. rychlosti krevního proudu
  4. charakteru krevního proudu (např. turbulenci)
  5. směru krevního proudu
24. Radionuklidová diagnostika
  1. používá se k výzkumu metabolismu
  2. se již nepoužívá pro radiační zátěž pacienta a lze nahradit MR
  3. pomáhá při vyšetření funkce štítné žlázy
  4. využívá přírodní radionuklidy
  5. je vhodná k zobrazování anatomických struktur
25. Rentgenová výpočetní tomografie je vyšetřovací metoda, při které se
  1. soustava rentgenka-detektor pohybuje po kružnici kolem pacienta
  2. na rozdíl od magnetické rezonance nezobrazují kosti
  3. snímá jedna vrstva pacienta - transverzální řez
  4. zachovává ostrost snímku i při sledování oblastí hrudníku a břicha
  5. tkáně s vysokým rozdílem obsahu nějakého prvku (např. vodíku) se zobrazí s výrazným kontrastem