Intererakce elektromagnetického záření s organismem

1. Ionizující záření
  1. způsobuje v organismu radiolýzu vody za vzniku radikálů H a OH
  2. jeho účinky se projeví jako mitotická smrt buněk v důsledku poškození DNA v tkáních s vysokou proliferační aktivitou (zárodečný epitel, hemopoetická tkáň)
  3. je např. RTG záření, UV záření, rádiové vlny
  4. při vnitřní kontaminaci zářičem alfa se nemusíme obávat žádných následků
  5. může způsobovat deformace plodů u matek vystavených jeho účinkům
2. Dráždivé účinky střídavého proudu
  1. rostou do frekvence asi 100 Hz, s dalším zvyšováním frekvence se dráždivé účinky snižují, nad 100 Hz je prahová hodnota dráždivého proudu přibližně úměrná druhé odmocnině frekvence
  2. jsou přímo úměrné frekvenci střídavého proudu
  3. jsou nejvyšší při frekvencích do 40 Hz
  4. jsou přímo úměrné frekvenci a napětí
  5. jsou nejvyšší při 100 kHz
3. Jaké jsou vlastnosti řezu optickým skalpelem (laserem)?
  1. bezkontaktnost řezu
  2. řez poměrně dost krvácí a špatně se hojí
  3. přerušené cévy koagulují, řez prakticky nekrvácí a dobře se hojí
  4. přerušené cévy koagulují, řez prakticky nekrvácí, ale špatně se hojí
  5. tkáň se v okolí řezu ohřívá a vznikají tam popáleniny
4. Prochází-li organismem konstantní stejnosměrný proud,
  1. má elektrolytické účinky
  2. je mu buněčnou membránou kladen větší odpor než mezibuněčnou tekutinou
  3. má dráždivé účinky
  4. může dojít k rozpadu zasažených tkání
  5. dochází ke zvýšené tvorbě erytrocytů v kostní dřeni
5. O působení stejnosměrného proudu na tkáně platí:
  1. stálý stejnosměrný proud nemá dráždivé ani elektrolytické účinky, čehož se využívá při tzv. dielektrickém ohřevu
  2. stálý stejnosměrný proud nemá dráždivé, ale má elektrolytické účinky, čehož se využívá při elektroforéze
  3. stálý stejnosměrný proud nemá elektrolytické, ale má dráždivé účinky, proto ho nelze při léčbě využít
  4. stálý stejnosměrný proud má vedle dráždivých účinků i účinky tepelné, přičemž množství tepla se řídí Joulovým zákonem Q = UIt
  5. stejnosměrný proud může mít dráždivé účinky při zapnutí nebo vypnutí
6. Vlivem průchodu stejnosměrného proudu vznikají v tkáních změny iontového prostředí vyvolávající tyto jevy:
  1. dielektrický ohřev
  2. elektroforézu
  3. chronaxii
  4. elektroosmózu
  5. transport iontů
7. Platí, že
  1. k podráždění stejnosměrným proudem dojde až při dosažení prahové intenzity
  2. účinky střídavého proudu nejsou frekvenčně závislé
  3. reobáze je nejmenší intenzita proudu, která vyvolá podráždění
  4. dráždivé účinky střídavého proudu se projevují jen při jeho náhlé změně
  5. chronaxie se používá ke kvantitativnímu vyjádření vzrušivosti tkání
8. Mezi nestochastické účinky ionizujícího záření patří
  1. akutní nemoc z ozáření
  2. akutní lokální změny
  3. zákal oční čočky
  4. vznik zhoubných nádorů
  5. genetické změny u potomstva
9. Před účinky jaderného záření se můžeme chránit
  1. vhodně volenou stravou (např. sloučeniny těžkých kovů)
  2. zvýšením vzdálenosti od zdroje záření
  3. zkrácením času expozice
  4. vhodným stíněním
  5. výstražnými značkami
10. Vysokofrekvenční terapie elektrickým proudem
  1. je svým principem založena na ohmických tepelných ztrátách vysokofrekvenčních proudů
  2. je využití vysokofrekvenčních elektrických a magnetických polí na stejném principu jako u mikrovlnné trouby
  3. využívá tepelného účinku vysokofrekvenčního mechanického vlnění
  4. předává organismu teplo prostřednictvím infračerveného záření
  5. se používá k prohřívání povrchových tkání
11. Střídavý nízkofrekvenční proud
  1. má dráždivé účinky
  2. má velmi výrazné elektrolytické účinky
  3. může způsobit zástavu srdeční
  4. využívá se při léčebné metodě zvané krátkovlnná diatermie
  5. není nebezpečný
12. Jak silné je magnetické pole biologických objektů ve srovnání s magnetickým polem Země ?
  1. je stejné
  2. je silnější, ale řádově srovnatelné
  3. je o několik řádů slabší
  4. je slabší, ale řádově srovnatelné
  5. je o několik řádů silnější
13. Elektrolytické účinky elektrického proudu na lidský organismus
  1. rostou s rostoucí frekvencí
  2. klesají s rostoucí frekvencí
  3. jsou výraznější u střídavého proudu
  4. jsou výraznější u stejnosměrného proudu
  5. nezávisí na frekvenci
14. Biologické účinky ionizujícího záření
  1. se mohou projevovat v populaci i po řadu generací v důsledku poškození genofondu (vzrůst spontánních mutací díky změnám v DNA)
  2. se neprojeví u lidí vybavených dozimetry
  3. patří mezi ně stochastické účinky, u kterých neexistuje dávkový práh, s dávkou se zvyšuje jen pravděpodobnost onemocnění
  4. patří mezi ně nestochastické účinky, u kterých neexistuje dávkový práh, s dávkou se zvyšuje jen pravděpodobnost onemocnění
  5. člověk se před nimi neschová
15. Z hlediska dráždivých účinků elektrického proudu na lidský organismus je nejvíce nebezpečné
  1. střídavé napětí frekvence řádu MHz
  2. stejnosměrné napětí nad 10 V
  3. střídavé napětí řádu jednotek Hz
  4. střídavé napětí frekvence řádu desítek Hz
  5. střídavé napětí frekvence řádu kHz
16. Stejnosměrný proud má na organismus účinky
  1. tepelné
  2. tepelné a dráždivé po celou dobu jeho působení
  3. převážně elektrolytické; dráždivé má jen při náhlé změně
  4. elektrolytické a dráždivé po celou dobu působení
  5. na rozdíl od střídavého proudu působí na organismus jen při vysokých napětích a intenzitě
17. Elektrický proud v lidském organismu je obecně veden prostřednictvím
  1. elektronů
  2. atomů kovových prvků
  3. radikálů
  4. iontů
  5. převážně kostí
18. O nebezpečnosti následujících typů záření platí:
  1. alfa je škodlivé, je-li zářič 3 cm od pokožky
  2. alfa může poškodit rohovku a spojivku
  3. alfa může být nebezpečné při vnitřním ozáření
  4. mezi vnitřní a vnější expozicí gama záření není co do nebezpečnosti rozdíl, přičemž vůbec nezáleží na intenzitě
  5. nebezpečí neutronů spočívá v tom, že mají schopnost aktivovat dosud neaktivní jádra, v důsledku čehož se organismus (i po skončení projekce neutrony) sám dál ozařuje
19. Světlo
  1. ovlivňuje zbarvení těla živočichů a jeho změny
  2. stupeň polarizace světla má význam pro stěhování např. velryb a tuňáků
  3. směrově vyvolává různé polohové a pohybové reakce organismů
  4. má ionizující účinky
  5. je využíváno pro fotosyntézu zelených rostlin
20. Ultrafialové záření
  1. zaujímá pásmo s vlnovými délkami 400 - 760 nm
  2. má vlnové délky větší než 760 nm
  3. má baktericidní účinky
  4. způsobuje tvorbu vitamínu D z jeho prekurzorů
  5. způsobuje zánět spojivek a rohovky
21. Konečný biologický účinek ionizujícího záření vázaný na buněčnou smrt je
  1. nezávislý na způsobu ozáření
  2. nižší při frakcionovaném ozáření než při jednorázovém
  3. nižší při lokálním ozáření než při celotělovém
  4. dán výhradně fyzikálními procesy interakce záření
  5. závislý na velikosti dávky
22. Účinek elektrického proudu na organismus může být
  1. vyhřívací
  2. terapeutická stimulace nervů a svalů při 20 mA
  3. fibrilace komor při 20 mA, 50 Hz
  4. trvalá kontrakce myokardu
  5. popálení vlivem odporu tkáně
23. Pro oběhový systém nejnebezpečnější frekvence střídavého elektrického proudu (za předpokladu stejné intenzity elektrického proudu) je
  1. 10-100 MHz
  2. 10-100 Hz
  3. 10-100 kHz
  4. 10-100 GHz
  5. 10-100 mHz
24. Elektrolytické účinky střídavého proudu
  1. závisí na jeho intenzitě
  2. závisí na jeho polaritě
  3. závisí na jeho frekvenci, mohou se uplatnit jen při nízkých frekvencích, kdy produkty elektrolýzy mají čas difundovat z místa vzniku na místo účinku do změny polarity proudu
  4. zvětšují se se zvyšováním frekvence
  5. střídavý proud nemá nikdy elektrolytické účinky
25. Fibrilace komor může být vyvolána průchodem proudu (frekvence 50 Hz)
  1. 10 A
  2. 500 μA
  3. 1 mA
  4. 100 mA
  5. 10 mA
26. Pro stochastické účinky ionizujícího záření platí:
  1. rostoucí dávka nezvýší pravděpodobnost výskytu, ale pouze závažnost onemocnění
  2. pravděpodobnost jejich výskytu roste s rostoucí dávkou
  3. existuje dávkový práh, pod nímž se neprojevují
  4. jejich klinický obraz se neodlišuje od spontánně vzniklých případů
  5. jsou vyvolány změnami v genetické informaci buňky