Optika

1. Přemístíme-li křemennou spojnou čočku (n=1.46) ze vzduchu (n= asi1) do metylénjodidu (n=1.74),
  1. zmenší se její optická mohutnost
  2. funguje jako spojka
  3. zvětší se její ohnisková vzdálenost
  4. funguje jako rozptylka
  5. dojde k rozleptání čočky
2. Průměr oka je 5mm, průměr dalekohledu je 50cm. Okem vidíme určitý objekt ze vzdálenosti nejvýše 2.2 E6 světelných let (Ex = deset na x-tou). Z jaké nejvyšší vzdálenosti uvidíme dalekohledem objekt o stejné svítivosti?
  1. 2.2 E5 světelných let
  2. 2.2 E8 světelných let
  3. 0.22 E6 světelných let
  4. 220 E6 světelných let
  5. 2.2 E12 světelných let
3. Mřížková konstanta je
  1. rychlost, kterou se světlo šíří optickou mřížkou
  2. závislá na indexu lomu látky, z níž je vyrobena optická mřížka
  3. vzdálenost středů dvou sousedních štěrbin optické mřížky
  4. závislá na počtu vrypů připadajících na jednotku délky
  5. rovna počtu vrypů mřížky
4. Barevná vada (neboli chromatická aberace)
  1. je neschopnost oka vnímat více než dvě základní barvy
  2. je fyziologická vada vyskytující se u každého oka
  3. je efekt způsobený závislostí indexu lomu optického prostředí na vlnové délce dopadajícího světla
  4. se vyskytuje ve větší či menší míře u každé zobrazovací soustavy
  5. zhoršuje rozlišovací schopnost zobrazovací soustavy
5. Vyberte správnou kombinaci
  1. zářivý tok - W
  2. světelný tok - lm
  3. osvětlení - lux
  4. svítivost - cd
  5. intenzita vyzařování - W/m2
6. Při odrazu nepolarizovaného světla od nekovových předmětů vzniká úplně polarizované světlo
  1. vždy
  2. dopadá-li pod Brewsterovým úhlem
  3. dopadá-li pod mezním úhlem
  4. dopadá-li pod polarizačním úhlem
  5. dopadá-li pod úhlem, jehož tangens se rovná relativnímu indexu lomu odrážejícího prostředí
7. Přístroje k měření absorbance používající monochromatického světla se nazývají
  1. fluorimetry
  2. absorbátory
  3. spektrofotometry
  4. monotrony
  5. refraktometry
8. Na vypuklém kulovém zrcadle vzniká
  1. obraz neskutečný, je-li předmět k vrcholu zrcadla blíže než ohnisko
  2. obraz zdánlivý, je-li předmět od vrcholu zrcadla ve vzdálenosti rovné poloměru křivosti
  3. obraz neskutečný zvětšený
  4. obraz přímý
  5. vždy obraz neskutečný, převrácený a zmenšený
9. Světlo je
  1. příčné mechanické vlnění (v pevných látkách)
  2. příčné elektromagnetické vlnění
  3. příčné elektromagnetické vlnění (pouze ve vakuu)
  4. podélné elektromagnetické vlnění (v anizotropních látkách)
  5. proud fotonů
10. Lambert-Beerův zákon
  1. určuje úhel lomu paprsku při přechodu z opticky řidšího do opticky hustšího prostředí
  2. vyjadřuje závislost intenzity světla, prošlého absorbujícím roztokem (I), na intenzitě vstupujícího světla (I0), koncentraci roztoku (c), tloušťce roztoku (d) a molárním absorpčním koeficientu (e) (I = I0 . exp (-c.d.e))
  3. zobecňuje poznatky o chování opticky aktivních látek
  4. vyjadřuje závislost podílu prošlého a odraženého světla na koncentraci roztoku
  5. určuje intenzitu světla, které projde daným absorbujícím roztokem
11. Vzduchová bublina se chová ve vodě jako
  1. spojka
  2. rozptylka
  3. spojka nebo rozptylka v závislosti na ohniskové vzdálenosti
  4. spojka nebo rozptylka v závislosti na vlnové délce světla
  5. vypuklé zrcadlo
12. Viditelné světlo má rozsah frekvencí a vlnových délek (10 En znamená 10 na n-tou)
  1. (3,7 až 7,7) . 10 E 14 Hz, 3,9 až 7,9 μm
  2. (3,7 až 7,7) . 10 E 13 Hz, 0,39 až 0,79 μm
  3. (3,7 až 7,7) . 10 E 14 Hz, 0,39 až 0,79 μm
  4. (3,7 až 7,7) . 10 E 15 Hz, 390 až 790 nm
  5. (3,7 až 7,7) . 10 E 8 MHz, 390 až 79O nm
13. Při nerovnoměrném pohybu zdroje monochromatického světla směrem k detektoru platí
  1. při zpomalování zdroje se vlnová délka posouvá k červenému konci spektra
  2. při zpomalování zdroje se frekvence světla snižuje
  3. při zrychlování zdroje se vlnová délka posouvá k červenému konci spektra
  4. s vlnovou délkou ani s frekvencí se nic neděje
  5. projevuje se Dopplerův jev
14. Nejběžnější vady čoček jsou
  1. kulová. Částečně ji odstraníme, použijeme-li k zobrazování pouze paraxiální paprsek.
  2. barevná. Soustava čoček, u které je tato vada odstraněna, se nazývá anachromát.
  3. astigmatická. Nedá se odstranit.
  4. presbyopická. Vzniká opotřebováním čoček.
  5. sklerická. Čočka není dostatečně průhledná.
15. Příčinou existence dvojlomu světla na některých krystalech je
  1. šíření světla v krystalu v různých směrech různou rychlostí
  2. větší index lomu než 1,3
  3. optická anizotropie
  4. nehomogennost krystalu
  5. menší hustota než hustota skla
16. Optická mohutnost čočky je -2 D
  1. jde o spojku
  2. jde o rozptylku
  3. ohnisková vzdálenost je -2 m
  4. ohnisková vzdálenost je 0.5 m
  5. ohnisková vzdálenost je -0.5 m
17. O viditelném světle lze říci, že
  1. je to elektromagnetické vlnění, v němž postupuje elektrická i magnetická vlna ve stejné rovině
  2. má vlnové délky v rozmezí 380-780 μm
  3. má vlnovou délku větší než UV záření
  4. má jinou fyzikální podstatu než vlny televizního signálu (jedná se o jiný druh vlnění)
  5. sluneční světlo je polychromatické
18. Laser
  1. je zdroj vysoce monochromatického EM vlnění s vysokým stupněm koherence
  2. jeho činnost je založena na indukované emisi záření
  3. v důsledku pečlivé fokusace vysoce přesným optickým systémem uvnitř přístroje je vystupující světelný svazek rovnoběžný
  4. je zdroj lineárně polarizovaného světla
  5. z hlediska statistické fyziky pracuje při záporných termodynamických teplotách (způsobeno tzv. inverzní populací elektronů v aktivním prostředí laseru)
19. Barevná vada čočky
  1. je způsobena disperzí světla
  2. je způsobena závislostí indexu lomu čočky na energii světla
  3. při průchodu bílého světla čočkou způsobuje, že obraz vytvořený fialovým světlem je blíže čočce, než obraz vytvořený červeným světlem
  4. při průchodu bílého světla čočkou způsobuje, že obraz vytvořený červeným světlem je blíže čočce, než obraz vytvořený fialovým světlem
  5. se koriguje kombinací čoček z optických materiálů o různém indexu lomu
20. Keplerův dalekohled
  1. se skládá ze dvou spojek (objektivu a okuláru)
  2. objektivem se vytvoří skutečný, převrácený a zmenšený obraz
  3. obraz vytvořený objektivem pozorujeme okulárem a je skutečný a převrácený
  4. se skládá ze spojky a rozptylky
  5. obraz vytvořený objektivem pozorujeme okulárem a je skutečný a přímý (jinak by ho nemohli hvězdáři používat)
21. Relativní index lomu
  1. je vyjádřen poměrem rychlosti světla ve vakuu ku rychlosti světla v daném prostředí c/v
  2. je vyjádřen poměrem rychlostí světla v daných prostředích v1/v2
  3. při přechodu z opticky řidšího do opticky hustšího prostředí je větší než 1
  4. při přechodu z opticky hustšího do opticky řidšího prostředí je větší než 1
  5. pokud relativní index lomu je menší než 1 a sin úhlu dopadu je větší nebo roven relativnímu indexu lomu, nastává úplný odraz
22. Rychlost šíření světla ve vodě je
  1. závislá na frekvenci, menší než ve vakuu
  2. na frekvenci nezávislá, stejná jako ve vakuu
  3. závislá na barvě světla
  4. jako i jiná vlnění (zvukové, ...) na frekvenci nezávislá, přesto ale menší než ve vakuu
  5. s přibývající hloubkou menší
23. Jaká je odrazivost vysoce kvalitních zrcadel ve viditelném oboru elektromagnetického záření?
  1. 0,95 - 1,03
  2. 0,90 - 0,96
  3. 0,80 - 0,88
  4. 0,25 - 0,45
  5. 0,69 - 0,89
24. Přemístíme-li spojnou skleněnou čočku (n = 1,5) ze vzduchu (n = asi 1) do vody (n = 1,33),
  1. funguje jako rozptylka
  2. zmenší se její optická mohutnost
  3. zvětší se její ohnisková vzdálenost
  4. optická mohutnost se nezmění
  5. funguje jako spojka
25. Při lomu monochromatického světla z vakua (n = 1) do vody (n = 1,33) se
  1. rychlost světla sníží přibližně 1,33-krát
  2. vlnová délka sníží přibližně 1,33-krát
  3. frekvence zvýší přibližně 1,33-krát
  4. frekvence sníží přibližně 1,33-krát
  5. vlnová délka zvýší přibližně 1,33-krát
26. Optická mohutnost čočky je
  1. ohnisková vzdálenost čočky v metrech
  2. ohnisková vzdálenost čočky převedená na velikost optotypu
  3. podíl vzdálenosti oka od optotypu a ohniskové vzdálenosti čočky v metrech
  4. převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti čočky v metrech
  5. převrácená hodnota velikosti optotypu
27. Polarimetrie je fyzikální metoda
  1. k měření změny polarity na biologických membránách
  2. k měření koncentrace roztoku opticky aktivní látky
  3. k měření chronaxie a reobáze
  4. k měření úhlu stočení roviny polarizace světla prošlého opticky aktivním roztokem
  5. ke klasifikaci opticky aktivních látek na polární a nepolární
28. Ultrafialové záření
  1. má delší vlnové délky než světlo
  2. vzniká např. v elektrickém oblouku
  3. má vlnové délky v rozmezí 10 - 380 nm
  4. lze ho použít při léčení kožních chorob
  5. má kratší vlnové délky než RTG záření
29. Rychlost šíření světla ve vodě je
  1. menší než ve skle
  2. menší než v diamantu
  3. závislá na jeho frekvenci
  4. funkcí pouze relativního indexu lomu vody a vlnové délky světla
  5. závislá na barvě světla
30. Obraz vytvořený objektivem optického mikroskopu
  1. je přímý
  2. se vytváří v oblasti zvané optický interval mikroskopu
  3. je skutečný
  4. je dále pozorován okulárem
  5. je zvětšený
31. Optické přístroje pro měření koncentrace roztoků jsou
  1. refraktometr
  2. mikroskop
  3. spektrofotometr
  4. polarimetr
  5. kalorimetr
32. Lambert-Beerův zákon
  1. určuje koncentraci opticky aktivní látky, jestliže známe její měrnou optickou otáčivost a geometrické uspořádání experimentu
  2. vyjadřuje závislost mezi koncentrací absorbujícího roztoku a jeho exponentem
  3. určuje intenzitu světla, které projde daným absorbujícím roztokem
  4. vyjadřuje závislost podílu odraženého a absorbovaného světla na koncentraci roztoku
  5. vyjadřuje závislost absorpce na indexu lomu
33. Optickou mohutnost je možné měřit v
  1. m-1 (metrech na mínus první)
  2. rad/m
  3. rad.m
  4. m
  5. D
34. Luminiscence
  1. je principem funkce zářivek
  2. umožňuje svícení světluškám, hnijícím pařezům a obrazovkám
  3. umožňuje zviditelnění obrazů vytvořených ionizujícím zářením (RTG, elektrony)
  4. je zářivý proces přechodu atomu nebo molekuly do základního stavu
  5. s dobou dohasínání od ns do ms se nazývá fluorescence
35. Vyberte správné tvrzení: osvětlení
  1. je fotometrická veličina jejíž jednotkou je lux
  2. k měření osvětlení se používá luxmetr
  3. je fotometrická veličina, jejíž jednotkou je lm/m2
  4. optimální osvětlení odpovídající zrakové pohodě závisí na účelu, k němuž se má svítit
  5. k měření osvětlení se používá luminoskop
36. Které vlastnosti světla mají společný původ s difrakcí?
  1. částicové vlastnosti
  2. schopnost lomu při přechodu z prostředí do prostředí
  3. spektrální složení z barev
  4. vlnové vlastnosti
  5. schopnost ohybu
37. Vyberte správnou odpověď
  1. úhel odrazu závisí na frekvenci světla
  2. velikost rychlosti světla v daném optickém prostředí závisí pouze na vlastnostech tohoto prostředí
  3. koherentní jsou světelná vlnění stejné frekvence, jejichž fázový rozdíl je v uvažovaném bodě prostoru konstantní
  4. velikost rychlosti světla v daném optickém prostředí obecně závisí na směru šíření
  5. při odrazu světelného vlnění na rozhraní s opticky řidším prostředím se mění fáze vlnění