Plíce, dýchání

1. Vyber správnou odpověď:
  1. plyny jsou v krvi jednak fyzikálně rozpuštěny, jednak chemicky vázány
  2. nadechnutý dusík se v krvi chemicky naváže
  3. oxid uhličitý je v krvi jen fyzikálně rozpuštěn
  4. u kyslíku i u oxidu uhličitého výrazně převyšuje množství chemicky vázané nad množstvím rozpuštěným
  5. dusík je v krvi chemicky vázán i fyzikálně rozpuštěn
2. Pneumothorax
  1. je přístroj využívaný při léčbě asthmatiků (Chirana Pneumothorax PT1, PT2)
  2. se dá využít jakožto jev napomáhající léčbě chorobných procesů v plicích
  3. je stav, při němž kolabuje plíce, ježto je elastická
  4. nastává při porušení negativního tlaku v pohrudniční štěrbině
  5. nastává při přetlaku v alveolech
3. Vitální kapacita plic je
  1. množství vzduchu, které se usilovně vydýchne po předchozím maximálním vdechu
  2. součet inspiračního rezervního objemu, exspiračního rezervního objemu a reziduálního objemu
  3. součin dechového objemu a dechové frekvence
  4. rozdíl totální plicní kapacity a reziduálního objemu
  5. závislá na konstituci
4. Za normální tělesné teploty difunduje oxid uhličitý v krevní plazmě přibližně
  1. stejně rychle jako kyslík
  2. 20-krát rychleji než kyslík
  3. 5-krát rychleji než kyslík
  4. 20-krát pomaleji než kyslík
  5. nedifunduje
5. Při normálním dýchání je tlak vzduchu v alveolech
  1. na konci výdechu menší než atmosférický
  2. při nádechu menší než atmosférický
  3. na konci výdechu vyšší než atmosférický
  4. při výdechu stejný jako atmosférický
  5. na konci nádechu stejný jako atmosférický
6. Při normálním dýchání je tlak vzduchu v alveolech na konci vdechu a výdechu
  1. rozdílný
  2. stejný
  3. na konci vdechu je větší
  4. roven atmosférickému
  5. na konci výdechu je větší
7. Vyberte správné tvrzení. Jestliže p je přetlak uvnitř kulové membrány o poloměru r a povrchovém napětí t, Laplaceův zákon má tvar
  1. r.p = 2t
  2. p.r/2 = t
  3. p = 2t/r
  4. p/t = 2/r
  5. p = 2r.t
8. Funkční reziduální kapacita je množství vzduchu, které
  1. je možno maximálně nadechnout
  2. zbývá v plicích po normálním výdechu
  3. je v plicích na konci maximálního vdechu
  4. je v dýchacích cestách
  5. je vyměňované každým normálním vdechem a výdechem
9. Tlak v pleurální dutině
  1. je menší než normální atmosférický tlak
  2. je větší než norm. atmosférický tlak
  3. se při pneumotoraxu mění
  4. má vliv na tvar plíce
  5. je tlakem uvnitř plíce
10. Oxid uhličitý je v atmosférickém vzduchu obsažen ze
  1. 21%
  2. 18%
  3. 0%
  4. 0,03%
  5. 0,95%
11. Ve vzduchu v plicních sklípcích je ve srovnání s atmosférickým vzduchem
  1. více oxidu uhličitého
  2. méně vodních par
  3. méně kyslíku
  4. méně oxidu uhličitého
  5. více kyslíku
12. V exspiračním vzduchu je
  1. větší procento kyslíku než v alveolárním, protože se vydechuje i vzduch z tzv. mrtvého prostoru, kde nedochází k výměně plynů
  2. větší procento CO2 než v atmosférickém vzduchu, neboť se sčítá procento CO2 v mrtvém prostoru a obsah CO2 v alveolárním vzduchu
  3. menší procento CO2 než v atmosférickém vzduchu, neboť CO2 poměrně velice dobře difunduje kapalinami a dochází tak k jeho částečné absorpci v dýchacích cestách
  4. méně vodní páry než v atmosférickém vzduchu díky přítomnosti surfaktantu v plicích, který usnadňuje resorpci vody, čímž jsou plicní alveoly stále napjaté
  5. méně dusíku než v atmosférickém vzduchu, protože část dusíku přejde do krve difúzí
13. Po nádechu je tlak vzduchu v plicích
  1. vyšší než v okolí
  2. stejný jako v okolí
  3. nižší než v okolí
  4. v nerovnováze s okolím
  5. zvýšen na hodnotu krevního tlaku
14. Množství oxidu uhličitého a kyslíku cirkulující v krvi
  1. je menší než vyplývá z parciálních tlaků plynů
  2. je stejné, jak vyplývá z Henryho zákona
  3. je větší, než vyplývá z jejich fyzikálních rozpustností
  4. je větší, protože jsou chemicky vázány
  5. je větší, protože jejich vázaná část nepřispívá k hodnotě parciálních tlaků
15. Reziduální objem
  1. je obsažen ve vitální kapacitě plic
  2. průměrně činí 1,5 litru
  3. je množství vzduchu, které zbývá v plicích po maximálním nádechu
  4. je množství vzduchu vyměňované každým normálním vdechem a výdechem
  5. množství vzduchu, které zbývá v plicích po maximálním výdechu
16. Parciální tlak kyslíku v krvi
  1. je vytvářen fyzikálně rozpuštěným kyslíkem
  2. je vytvářen chemicky vázaným kyslíkem
  3. umožňuje difúzi kyslíku z alveol do krve
  4. zvyšuje se přidáním kyslíku do dýchací směsi
  5. stoupá ve směru vnější prostředí-tkáň
17. Pěna v plicních alveolech (plicní edém)
  1. se odstraní dýcháním alkoholových par
  2. se odstraní snížením povrchového napětí pěny
  3. se odstraní dýcháním oxidu helia
  4. neškodí lidskému organismu
  5. se odstraní požíváním alkoholu
18. Celková dýchací plocha (plocha všech plicních sklípků) u průměrného dospělého člověka je
  1. asi 30 m2
  2. asi 200 cm2
  3. asi 100 m2
  4. řádově menší než 80 m2
  5. řádově větší než 80 m2
19. Podtlak ve štěrbině mezi pohrudnicí a poplicnicí během dýchání
  1. kolísá od minimální hodnoty -1 kPa na konci vdechu do -0.3 kPa na konci výdechu
  2. kolísá od minimální hodnoty -1 kPa na konci výdechu do -0.3 kPa na konci vdechu
  3. má stabilní hodnotu -1 kPa
  4. má stabilní hodnotu -0.3 kPa
  5. může nabývat hodnoty -0.5 kPa
20. Mrtvý dýchací prostor
  1. je v koncových částech plicních alveol, protože se tam nestačí uskutečnit výměna dýchacích plynů
  2. způsobuje neúplnou výměnu vzduchu v plicích
  3. je v koncových částech plicních alveol, protože v nich zůstává část vzduchu, která se nevydechla
  4. činí cca 150 ml
  5. u trénovaného organismu neexistuje
21. Pravdivé tvrzení je, že
  1. obsah CO2 v alveolárním vzduchu je 5 procent
  2. kyslík se váže na hemoglobin 4 molekulami
  3. obsah CO2 v okolním vzduchu je 0.03 procent
  4. CO má 300-krát vyšší afinitu k hemoglobinu než kyslík
  5. obsah kyslíku v alveolárním vzduchu je 5 procent
22. Ve vzduchu je obsaženo
  1. 67,2 % dusíku, 30,8 % kyslíku, 3% vzácných plynů, 0,03 % oxidu uhličitého
  2. 78,3 % dusíku, 20,99 % kyslíku, 0,95 % vzácných plynů, 0,03 % oxidu uhličitého
  3. 78,03 % dusíku, 12 % vodíku, 15 % kyslíku, 2 % oxidu uhličitého
  4. nejvíce ze všech složek je zastoupen dusík
  5. nejvíce je zastoupen kyslík společně s oxidem uhličitým
23. Při použití dýchacího přístroje je třeba využít znalosti, že
  1. velikost reziduálního objemu plic je 1.5 l (při umělém dýchání nikdy tuto hodnotu nepřekročit)
  2. objem vzduchu vháněného do plic nesmí být větší než součet dechového objemu a mrtvého prostoru
  3. mrtvý prostor se zvětšuje o objem dýchacího přístroje
  4. normální dechová frekvence je 12 - 16 vdechů za minutu
  5. objem vzduchu vháněného do plic musí být větší než mrtvý prostor, aby došlo k výměně plynů
24. Vyberte správné tvrzení. Při potápění musí potápěč vystupovat z hloubky pomalu kvůli
  1. fyzikální rozpustnosti plynů
  2. tomu, že vydýchává plyny příliš pomalu
  3. riziku prasknutí ušního bubínku
  4. změně tlaku
  5. riziku embólie
25. Zastoupení kyslíku v atmosférickém vzduchu je přibližně
  1. 21 mol/m3 O
  2. 7.4 mmol/dm3
  3. 21 objemových %
  4. 21 mol/m3 O2
  5. 36 mol/m3 O2
26. Vnitřní dýchání je
  1. výměna plynů mezi stěnou alveol a krví
  2. výměna plynů mezi krví a tkáňovým mokem
  3. výměna plynů v uzavřené místnosti
  4. závislé na gradientu parciálních tlaků plynů
  5. zabezpečeno cirkulací krve
27. Vitální kapacitu plic můžeme vypočítat: (DO-dechový objem, IRO-inspirační rezervní objem, ERO-exspirační rezervní objem, RO-reziduální objem)
  1. z DO, IRO a RO
  2. z DO a ERO
  3. z ERO, IRO a RO
  4. z IRO a RO
  5. z DO, IRO a ERO
28. Perspiratio insensibilis
  1. je způsob vypařování vody z organismu pomocí potních žláz
  2. je způsob vypařování vody vydýcháváním
  3. je přímá difúze vody pokožkou bez účasti potních žláz
  4. činí průměrně 0.6 l za 24 hodin
  5. může dosáhnout při intenzivním pocení až 6 l za den
29. Proudový odpor dýchacích cest
  1. je definován jako rozdíl tlaků zajišťující průtok 1 l vzduchu za sekundu
  2. vyjadřuje komplex odporů, které kladou vzdušnému proudu dýchací cesty
  3. jeho příčinou je pružnost plicní tkáně
  4. je závislý na druhu proudění
  5. není závislý na rychlosti proudění, protože se zvýšením tlakového rozdílu zároveň vzroste průtok