1. Vyberte správná tvrzení týkající se vestibulárního systému:

1. vnímá polohu a zrychlení
2. je uložen ve skalní kosti
3. reaguje na ultrazvuk
4. utrikulus a sakulus reagují na lineární zrychlení
5. polokruhové kanálky reagují hlavně na zpomalení

2. Kochleární mikrofonní potenciál

1. nevzniká ve vnitřním uchu
2. zrušíme-li tento signál (superpozicí), dotyčný stále slyší
3. je střídavé napětí svým průběhem úplně totožné s průběhem stimulujícího tónu
4. patří mezi bioelektrické projevy vnitřního ucha
5. neexistuje

3. Endokochleární potenciál

1. je klidové napětí mezi endolymfou a perilymfou
2. je akční potenciál vznikající v Cortiho orgánu
3. souvisí s rozdílem obsahu K+ a Na+ v endolymfě a perilymfě
4. nese informaci o akustickém signálu
5. je závislý na činnosti iontové pumpy

4. Při ucpání Eustachovy trubice by

1. člověk slyšel normálně
2. člověk slyšel, ale slaběji (bubínek by se méně vyklenoval při působení akustického tlaku)
3. člověk neslyšel vůbec, nedocházelo by k rezonanci ve středním uchu
4. vlivem vyššího tlaku nepracovaly kůstky středního ucha
5. člověk při působení nižšího tlaku pociťoval bolest uší

5. Weber-Fechnerův psychofyzikální zákon

1. vysvětluje schopnost sluchového orgánu vnímat velké rozsahy akustických intenzit
2. podle tohoto zákona velikost sluchového počitku roste lineárně s plošným výkonem akustického zdroje
3. podle tohoto zákona velikost sluchového počitku roste exponenciálně s plošným výkonem akustického zdroje
4. vyjadřuje logaritmický vztah mezi velikostí sluchového počitku a plošným výkonem akustického zdroje
5. z tohoto zákona vyplývá, že při každém desetinásobném zvýšení intenzity se velikost sluchového počitku zvyšuje o jednotku

6. Weber-Fechnerův psychofyzikální zákon

1. udává přibližně závislost hlasitosti zvuku na jeho intenzitě
2. říká, že změna počitku je přibližně přímo úměrná změně popudu a nepřímo úměrná velikosti popudu
3. říká, že velikost počitku závisí na velikosti popudu přibližně logaritmicky
4. platí v celém rozsahu slyšitelných intenzit
5. říká, že velikost popudu závisí na velikosti počitku přibližně exponenciálně

7. Průměrná hodnota nejvyšší slyšitelné frekvence u 20- až 30-letého člověka se zdravým sluchem při 90 dB je

1. 12-15 kHz
2. 18-22 kHz
3. 17-20 kHz
4. 14-17 kHz
5. 10-14 kHz

8. Jelikož akustická impedance vnitroušní kapaliny je asi 4000x větší než akustická impedance vzduchu,

1. lze přechodně (za určitých tlakových podmínek) zvýšit akustický tlak o jeden řád a tím slyšíme Brownův pohyb molekul (známé hučení v uších)
2. středoušních kůstky ve středoušní dutině fungují jako transformátor - jinak by došlo k odrazu akustické energie od kapaliny ve vnitřním uchu
3. nedochází k transformaci akustické energie na jiné formy (hlavně tepelná) a tím zabraňuje poškození vnitřního ucha (termální kolaps)
4. musí se při přenosu zvuku výrazně zvýšit akustický tlak na úkor akustické výchylky
5. dochází při vysokých frekvencích slabých zvuků k výchylce bubínku řádově mikrometrů

9. Funkce středoušních kůstek spočívá ve

1. převodu akustické energie bubínku do kapalného prostředí hlemýždě
2. zvýšení kmitočtu systémem pák
3. zvýšení rozkmitu oválného okénka vzhledem k rozkmitu bubínku
4. zvýšení tlakové síly na oválné okénko
5. odrušení šumu

10. Ucho zdravé osoby je nejcitlivější na zvuk o frekvenci

1. 10 Hz - 15 kHz na hladině hlasitosti alespoň 50 - 70 dB
2. 16 Hz - 20 kHz - na všechny zvuky ve slyšitelném rozsahu je stejně citlivé
3. 1 - 5 kHz, zvuk je slyšitelný na hladině hlasitosti alespoň 40 dB
4. 10 Hz - 15 kHz na hladině hlasitosti 1 - 5 dB
5. 1 - 5 kHz, zvuk může být slyšitelný již při hladině hlasitosti pod 0 dB

11. Práh bolesti

1. je definován jako nejvyšší únosná intenzita zvuku pro frekvenci 20 kHz
2. má hodnotu 120 dB
3. existuje pro každou slyšitelnou frekvenci
4. jeho hodnota je funkcí frekvence
5. představuje hranici, kdy zvuk přechází v pocit bolesti díky vysoké frekvenci

12. Jednoslabičná ozvěna nastává již při vzdálenosti odrazové plochy přibližně

1. 7m
2. 20m
3. 37m
4. 57m
5. 70m

13. Cortiho orgán je

1. uložen ve středoušní dutině
2. vlastní sluchový receptor
3. omýván perilymfou
4. název pro blanitý labyrint
5. uložen na bazilární membráně

14. Sluch člověka

1. umožňuje vnímání zvuků 16 Hz- 20 kHz
2. umožňuje vnímání zvuků 16-20 kHz
3. má ústředí ve spánkovém laloku mozkové kůry
4. má ústředí v týlním laloku mozkové kůry
5. není závislý na poškození vláskových buněk

15. Středoušní kůstky

1. převádí zvukovou energii z bubínku na oválné okénko vnitřního ucha
2. omezují ztráty zvukové energie
3. zajišťují vzájemné přizpůsobení akustických impedancí vzdušného prostředí a tekutiny vnitřního ucha
4. mají tlumicí účinek
5. nemají praktický význam při přenosu zvukové energie

16. Lidské ucho je schopno zpracovat intenzitu zvuku až v rozsahu

1. 0.001 - 1000 W/m²
2. 0.000 001 - 100 W/m²
3. 0.000 000 000 001 - 1 W/m²
4. 0.000 000 000 000 01 - 0.01 W/m²
5. 1 - 1 000 000 000 000 W/m²

17. Hlasitost

1. je odrazem intenzity akustického podnětu ve sluchovém počitku
2. je vůči intenzitě akustického podnětu logaritmickou funkcí
3. je vůči intenzitě akustického podnětu exponenciální funkcí
4. jednotkou je dB/m²
5. při každém desetinásobném zvýšení intenzity se hlasitost zvyšuje o jednotku

18. Člověk se zdravým sluchem slyší na frekvenci 1 kHz přibližně v rozmezí

1. 60 dB
2. 100 dB
3. 110 dB
4. 130 dB
5. 160 dB

19. Elektrickým projevem zvukového podráždění Cortiho orgánu je

1. zvýšena činnost iontové pumpy
2. klidový potenciálový rozdíl mezi endolymfou a perilymfou
3. kochleární mikrofonní potenciál vzniklý deformací stereocilií Cortiho orgánu
4. kochleární potenciál, který je roven přeměně akustické energie na elektrickou
5. negativní sumační potenciál

20. Lidským sluchem je vnímán zvuk o přibližném rozsahu

1. 0 - 130 dB na všech frekvencích
2. 16 - 20 kH
3. 10 E2 - 10 E9 Wm-2
4. 16 - 20 000 Hz
5. 0 - 130 Ph při 1 kHz

21. Funkcí

1. zevního ucha je funkce směrovací (u člověka je omezená) a rezonanční s maximem rezonance v kmitočtovém pásmu 3 000 - 4 000 Hz
2. zevního a středního ucha je zachycení a převod akustických signálů
3. středního ucha není funkce ochranná
4. středního ucha je optimální přenos akustických signálů z vnějšího prostředí do tekutiny vnitřního ucha
5. Eustachovy trubice je vyrovnávání tlaků středního a vnitřního ucha