Zrak, vidění

1. U zdravého oka je ve vodě oproti vzduchu
  1. blízký bod dále od oka
  2. blízký bod blíže k oku
  3. daleký bod dále od oka
  4. daleký bod blíže k oku
  5. blízký i daleký bod ve stejné poloze jako ve vzduchu
2. Při skotopické vidění
  1. fungují tyčinky a čípky
  2. dochází ke ztrátě barevného vidění
  3. fungují jenom čípky
  4. je to druh denního vidění
  5. bílé světlo je při něm vnímáno jako namodralé
3. Snellenovy optotypy
  1. jsou založeny na schopnosti zdravého oka rozlišit 2 body pod úhlem 1 minuty
  2. jsou založeny na citlivosti oka na barvy
  3. slouží k vyšetřování vízu
  4. jsou přístroje na preparaci oka
  5. jsou přístroje sloužící na korekci krátkozrakosti
4. Pro oční vadu - podle které je stáří označováno žertem jako doba, kdy délka paží už nestačí umožnit čtení novin - platí:
  1. koriguje se spojnou čočkou
  2. blízký bod se vzdaluje a akomodační šíře ubývá
  3. vidění na dálku musí být porušeno
  4. tato vada je nazývána stařeckou dalekozrakostí
  5. je nutno číst pouze velká díla
5. Lidské oko je za denního osvětlení nejcitlivější na viditelné záření ve spektrální oblasti (l = vlnová délka světla)
  1. fialové, l = 400-440 nm
  2. červené, l = 800-630 nm
  3. žlutozelené, l = 490-505 nm
  4. černé, l = 970-990 nm
  5. hnědé, l = 680 nm
6. Při dalekozrakosti
  1. se korekce provádí rozptylkou
  2. se korekce provádí spojkou
  3. může být délka oční koule příliš velká
  4. může být délka oční koule příliš malá
  5. je blízký bod ve vzdálenosti větší než 25 cm a může být buď před okem nebo za ním
7. Je-li oko krátkozraké, pak
  1. má blízký bod posunutý blíž k oku a daleký bod v nekonečnu
  2. může být oproti normálnímu oku protaženo do délky
  3. se obraz předmětu vytváří za sítnicí
  4. se jeho krátkodobý zrakový vjem při normálním osvětlení uchová přibližně 0.1 s
  5. vlivem změny vnějšího prostředí a tím úhlu lomu lépe vidí ve vodě než oko normální
8. Úhel, který svírají oční osy při pozorování blízkého předmětu, se nazývá
  1. mezopická tangenta
  2. paraoptická křivka
  3. stereoskopická paralaxa
  4. bazální úhel
  5. interoptická paralýza
9. Krátkozrakost
  1. je příkladem sférické ametropie
  2. její příčinou je velká délka bulbu při normální lomivosti optického systému oka
  3. její příčinou je menší lomivost optického prostředí při normální délce bulbu
  4. se koriguje rozptylkami
  5. je příkladem refrakční vady oka, kdy se světelné paprsky vstupující do oka rovnoběžně protínají za sítnicí
10. Průměrná optická mohutnost lidského oka je přibližně
  1. 60 D
  2. 40 D
  3. 30 D
  4. 20 D
  5. součtem optických mohutností jeho jednotlivých částí
11. Výsledek vyšetření zrakové ostrosti je 6/12. Potřebná korekce je
  1. +1/2 D
  2. 2 D
  3. 2 D nebo 2 C
  4. mínus 1/2 D
  5. určí se zkusmým použitím čoček s vyznačenou optickou mohutností
12. Které z následujících tvrzení je nesprávné? Oko je krátkozraké,
  1. má-li čočka příliš malou optickou mohutnost
  2. má-li čočka příliš velkou optickou mohutnost
  3. je-li daleký bod v konečné vzdálenosti před okem
  4. je-li vůči normálnímu oku protaženo do délky
  5. jestliže ohnisko čočky leží za sítnicí
13. Rozlišovací mez oka je
  1. zorný úhel 1'
  2. plocha slepé skvrny
  3. vízus
  4. zorný úhel 1''
  5. výška nejmenšího čitelného znaku ze vzdálenosti 6 m
14. Výsledek vyšetření zrakové ostrosti je 6/6
  1. jedná se o astigmatismus
  2. nejedná se o krátkozrakost
  3. nelze přesně určit druh vady
  4. jde o myopii (krátkozrakost)
  5. jde o hypermetropii (dalekozrakost)
15. Optické chyby zraku, přítomné ve zdravém dobře vidícím oku,
  1. si oko může korigovat normálními fyziologickými mechanismy samo
  2. je astigmatismus
  3. jsou barevná a kulová vada
  4. jsou všechny vady vyskytující se u tlusté spojné čočky
  5. postihují pouze periferní část zrakového receptoru
16. Tyčinky jsou v oku nejcitlivější na světlo o vlnové délce přibližně
  1. 490 nm
  2. 510 nm
  3. 550 nm
  4. 600 nm
  5. 700 nm
17. Zraková ostrost - vízus
  1. zjišťujeme pomocí Ruffierova testu
  2. je vyjádřena jednotkou zrakové ostrosti - minimum separabile
  3. udává rychlost adaptace oka na světlo
  4. se dá zjistit pomocí skiaskopického zrcátka nebo retinoskopu
  5. se vyjadřuje zlomkem, který udává násobek minima separabile
18. Metody vyšetření reakcí oka jsou
  1. pupilometrie
  2. retinoskopie
  3. pupilografie
  4. skiaskopie
  5. adaptometrie
19. Výsledek vyšetření vízu je 6/24. Jaká korekce je nutná?
  1. 6/24 = 1/4, proto 1/4 D
  2. 24/6 = 4, proto 4 D
  3. není nutná
  4. spojka o 1/4-násobku ohniskové vzdálenosti oka
  5. rozptylka (-1/4)-násobku ohniskové vzdálenosti oka
20. Lidské oko ve vodě vnímá předměty větší či bližší než na vzduchu v důsledku
  1. silného pohlcování světla vodou
  2. špatného zásobení rohovky kyslíkem
  3. odlišnosti indexu lomu vody a vzduchu
  4. předměty jsou viděny ve stejných proporcích jako na vzduchu
  5. omezené akomodace čočky
21. Minimum separabile je
  1. základní rozlišení barev
  2. rozlišovací mez oka
  3. u člověka 1'
  4. u člověka 5'
  5. základ hodnocení vnímání barev
22. Správná korekce krátkozrakosti se provádí takovou čočkou, s kterou vyšetřovaná osoba přečte správně z předepsané vzdálenosti
  1. poslední řádek Snellenova optotypu
  2. předposlední řádek Snellenova optotypu, poslední může, ale nemusí vidět ostře
  3. předposlední řádek Snellenova optotypu, poslední nesmí vidět ostře
  4. alespoň prvních pět řádků Snellenova optotypu
  5. všechno včetně posledního řádku
23. Brýlovými skly korigujeme
  1. barvoslepost
  2. vetchozrakost
  3. krátkozrakost i dalekozrakost
  4. antimagnetismus
  5. šedý zákal
24. Vyberte správnou odpověď
  1. vidění zprostředkované čípky nazýváme fotopické
  2. vidění zprostředkované čípky a tyčinkami nazýváme skotopické
  3. fotopické vidění se uplatňuje při adaptaci oka na světlo
  4. adaptace oka na tmu probíhá rychleji než adaptace oka na světlo
  5. vidění oka adaptovaného na tmu se nazývá skotopické
25. Barevné vidění za světla
  1. zprostředkovávají tyčinky
  2. zprostředkovávají čípky
  3. je tzv. fotopické vidění
  4. je tzv. skotopické vidění
  5. u daltoniků chybí
26. Sférická vada oka je
  1. korigována změnou prokrvení a následným stahem rohovky
  2. korigována zužováním a rozšiřováním zornice
  3. výraznější se stoupající nadmořskou výškou
  4. čím dál od osy čočky světlo dopadne, tím víc se zalomí
  5. korigována cylindrickými čočkami
27. Vzdálený bod je
  1. vzdálenost, ve které vidí oko ostře při maximální akomodaci
  2. vzdálenost, ve které vidí oko ostře bez akomodace
  3. v konečné vzdálenosti - u normálního oka
  4. v nekonečnu - u normálního oka
  5. bod ve vzdálenosti 25 cm
28. Metody vyšetření refrakce oka jsou
  1. přímá oftalmoskopie
  2. pupilometrie
  3. perimetrie
  4. retinoskopie
  5. automatická refraktometrie
29. Výsledek vyšetření zrakové ostrosti je 6/12.
  1. jde o krátkozrakost
  2. jde o dalekozrakost
  3. jde o dalekozrakost nebo astigmatismus
  4. jde o normální nález
  5. nelze s určitostí rozhodnout o typu oční vady
30. Akomodace oka
  1. je schopnost oční čočky měnit svoji optickou mohutnost v závislosti na vzdálenosti pozorovaného objektu
  2. může dojít k situaci, kdy daleký bod je za okem
  3. daleký bod je ostře viděn s maximální akomodací a u zdravého oka leží v nekonečnu
  4. blízký bod je ostře viděn s maximální akomodací a u zdravého oka leží ve vzdálenosti 25 cm
  5. schopnost akomodace se s postupujícím věkem jedince snižuje, blízký bod se přibližuje k oku

Komentáře

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

test oftalmologie

Tolik chyb v zadani a odpovedech testu jsem už dlouho neviděl. autor musi byt sebevedomy nedouk.

Je to možné, že tam jsou

Je to možné, že tam jsou chyby - ale přesně takto, jak to je, tak to je vytažené z počítačového programu, kterým se studenti tehdy opravdu testovali. Pokud víte o konkrétních chybách, tak je sem klidně napište...

Kdo ví, třeba už to na Ústavu biofyziky mají i dávno opravené, ale já se k novým testům teď nedostanu, musel by mi je třeba nějaký student aktuální poslat...